Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti
SMRŽOVÁ, Eva
Bakalářská práce Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti shrnuje a uceluje základní informace vztahující se k budově zámku, ale i k jeho blízkému okolí, se zaměřením na poslední přestavbu do novogotické podoby a na stavebníka Michaela Angela Picchioniho. Zámek je následně zasazen do kontextu doby a podobných historizujících staveb 19. století.
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
František Mikš a jeho sakrální architektonická tvorba
Kovářová, Lenka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zabývat se osobou Františka Mikše a určit, sepsat, poznat a zhodnotit z umělecko-historického hlediska jeho sakrální architektonické dílo. Jelikož tato osobnost nebyla nikdy podrobněji zkoumána, musela jsem v první fázi vyhledávat archivní a další prameny. Prozkoumala jsem přístupné fondy, které s tématem mohly souviset, v Archivu hlavního města Pra- hy, Národním archivu, Státním oblastním archivu v Praze, v Kolíně a v Berouně, archivu Institutu pro plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Památníku národního písemnictví, Podlipanském muzeu v Českém Brodě a v dalších. Užitečné infor- mace i obrazový materiál se mi podařilo najít i v dobových periodikách, např. Architektonický obzor, Technický obzor, Stavitelské listy, Zlatá Praha, atd. Podařilo se mi objevit nemalý objem písemností a četných architektonických plánů k Mikšovým projektům. Samotný text práce je rozdělen do dvanácti kapitol, včetně úvodu a závě- ru. Za úvod je zařazena biografická část popisující život architekta s ohledem na jeho architektonickou tvorbu. Jeho ostatní produkce (kostelní mobiliář, …) je zde zmíněna jen okrajově, neboť tuto oblast je třeba podrobit samostatnému detailnímu průzkumu. Každá z ostatních devíti kapitol je věnována vždy jedno- mu sakrálnímu objektu, jehož výstavbu či obnovu Mikš...
Zámek Hluboká v 19. století a Jan Adolf ze Schwarzenberga
Binder, Filip ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá historismem v architektuře na příkladu knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jím přestavěného zámku Hluboká. Pozornost je věnována také cestám knížete na britské ostrovy, kde se zrodil tzv. gotický revival a kde měl Schwarzenberg možnost poprvé vidět větší množství staveb ovlivněných daným fenoménem. Další z kapitol se soustředí na úpravy Hluboké provedené v duchu romantického historismu, ke kterým došlo brzy po návratu knížete z druhé cesty a jež také ze zámku vytvořily jedno z nejvelkolepějších aristokratických sídel v habsburské monarchii. Práce pojednává i o pojetí zámku jako "rodového muzea", sym- bolice, kterou je možné v tomto "muzeu" spatřovat, dalších stavebních projektech ovlivněných Schwarzenbergovou Hlubokou a vztahu raného kapitalismu a historismu v souvislosti s eko- nomickými aktivitami Jana Adolfa. Studie si také klade za cíl vylíčit tyto skutečnosti v širším kontextu 19. století, jehož události do značné míry zapříčinily vznik romantismu a historismu a ovlivnily je. Z tohoto důvodu bude pozornost věnována nejen Schwarzenbergovi a Hluboké, ale v menší míře i jiným aristokratickým sídlům a jejich tvůrcům. Pramennou základnu této práce tvoří v případě dvou britských výprav z let 1825-1826 a 1838-1839 cestovní deníky knížete, v případě romantické přestavby...
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.